Knihovnička: Vysoce citliví lidé mezi námi - Rolf Sellin
Něžná peříčka a motýlek na obálce, a výmluvný název. Kniha Rolf Sellina je jednou z těch, které se věnují tématu vysoké citlivosti. Svým podtitulem "Jak z nevýhody udělat přednost" láká všechny, kdo se cítí svou vlohou vysoké citlivosti spíše obtěžováni, aby se s ní naučili lépe pracovat, a mohli pak říct něco jako sám autor v závěru knihy: "Vysoce citliví jedinci vnímají víc a intenzivněji než druzí. Nechtěl bych se vzdát těchto předností ve svém životě: širšího a hlubšího pohledu na svět, větší intenzity zážitků a dokonalejšího zpracování přijímaných podnětů. To všechno pro mě znamená vnitřní bohatství." (s.168)

Rolf Sellin je původní profesí architekt. Když ale on sám narazil v knihkupectví na knihu The Highly Sensitive Person autorky Elaine N. Aron, změnilo mu to život. Uvědomil si, že ta kniha je o něm, a postupně se mu díky ní a další práci na sobě začalo více dařit. Natolik, že se rozhodl své poznatky o vysoké citlivosti a z psychoterapeutických a dalších kurzů, které absolvoval, šířit prostřednictvím seminářů (a knih) mezi další vysoce citlivé.
Jeho cílem je předat čtenářům know how o tom, jak se s vysokou citlivostí dá dobře žít. Jak jinak zacházet se svým vnímáním, myšlením, cítěním a komunikací, se svou energií, aby se vysoká citlivost mohla proměnit ze zátěže v dar. Ukazuje, jak se stane, že se často už v dětství z vlohy více a intenzivněji vnímat (kterou má mimochodem podle odhadů asi 15-20% populace) stane zátěž. Jak vysoce citlivé dítě v reakci na své okolí přestane vnímat samo sebe, své tělo, přestane věřit svým vlastním pozorováním a hodnocení situací, a obrátí většinu své pozornosti ven, na druhé lidi, i sebe sama začne vnímat z perspektivy druhých. Což ale vede k přetěžování.
Cesta ven podle Rolfa Sellina nevede přes přizpůsobení se okolí a přesvědčování se "nebuď tak citlivý", ale přes správné vnímání sebe a vlastních hranic. V praktických cvičeních, která jsou v knize výrazně graficky oddělena od ostatního textu, ukazuje, jak se naučit vědomě řídit vlastní pozornost. Jak se naučit vnímat i sebe, poznat své vlastní hranice, a využít přitom těla jako nástroje. Ukazuje, jak nově nabité dovednosti přenést do situací, které jsou pro vysoce citlivé často zátěžové: když mají pocit, že to, co vnímají, je příliš zahlcuje; když se ocitnou v prostředí bohatém na podněty; když jsou v blízkém kontaktu s druhými lidmi.
V některých pasážích jsem se při čtení necítila úplně komfortně, některé věci pan Sellin prezentuje na můj vkus až příliš kategoricky a trochu "straší", a s některými jeho názory nesouhlasím (například ten na ADHD/ADD). Ale když jsem přemýšlela, jestli knihu zařadit do knihovničky, převážila autorova užitečně podaná vlastní zkušenost a množství praktických cvičení, kterými čtenáře krok za krokem provádí tak, jak jen je to skrze psané slovo možné. Máte-li chuť, doporučuji si je vyzkoušet. A to ne jen osobám vysoce citlivým.